K tomu abyste si vytvořili prostor, který bude celoročně působivý a účelný, nepotřebujete zakládat botanickou zahradu s přemírou rozličných druhů.
Naopak i zde platí čím méně, tím lépe.
Aby jste do zahrady dostaly hloubku i výšku, prostor byl funkční a příjemný k užívání, je dobré neopomenout ani jednoho ze zástupců :
Stromového, keřového a bylinného patra. Přesně tahle trojka Vám vytvoří 3D prostor.
Zdá se to jako nedůležitá věc, ale vynecháním např. keřů působí zahrada, tak nějak nekompletně a stroze. Použitím všech výše zmíněných dosáhnete vícerozměrného prostoru s intenzivnějším efektem. Kromě toho lze keři i velmi dobře krýt nevzhledné objekty nebo nežádoucí výhledy.
Efekt stromů, je každému známý, kromě toho, že má ekologickou a hygienickou funkci působí blahodárně i na naši psychiku. Určitě bych nezapomínala na listnaté druhy -jsou celoročně proměnlivé, jehličnany mohou občas působit příliš strnule a depresivně. Pozorovat pohyb listů stromů šikovně umístěných např. v blízkosti ložnice nebo obývacího pokoje je uklidňující. Stromy můžete krásně olemovat výhledy do okolí.
Pokud zvolíme ovocný druh stromu, máme navíc bonus v podobě plodů.
Dříve bývalo trendem mít na zahradě, co nejvíce neobvyklou dřevinu nejlépe cizokrajnou a exotickou. Při učinění této volby mějte na paměti, kde se prostor nachází (město ,vesnice?) jaká je architektura vašeho domu (moderní, spíše romantická?), jakým druhům se daří v okolí? Jaká je navazující krajina? Všechny tyto informace je třeba zvážit a vybrat dřevinu, která se do daného místa hodí. Současným trendem je spíše umisťování domácích dřevin. Jako pěst na oko působí, pokud k roubence vysadíte katalpy naopak domácími rostlinami nikdy nic nezkazíte.
Takže ze stromového patra, by na Vaši zahradě neměla chybět alespoň jedna stromová solitéra, kterou budete obdivovat celý rok.
Dále nezapomínejte ani na Vaše oblíbené ovoce – meruňku, jabloň, švestku, moruši, broskev, třešeň atd…
Máte-li malinkatou zahrádku, můžete zvolit některé sloupové formy ovocných stromů (jabloně, hrušně) nebo třeba volit výsadbu pomocí nižších ovocných tvarů – čtvrtkmenů . Sloupovité formy neumisťujte doprostřed zahrady, lépe vypadají u krajů zahrad jako lem pozemku nebo v blízkosti stavebních prvků. U ovocných dřevin musíte dávat pozor na to, jestli jsou samosprašné či cizosprašné tj. kolik dřevin budete ve finále muset pořídit (více o ovocných dřevinách zjistíte v mém e-booku zdarma).
S tímto patrem se dá krásně kouzlit. Můžete potlačit co vidět nechcete, nebo naopak zdůraznit to, co je líbivé (sochu, jezírko…).
Nemusíte celý svůj pozemek obehnat stálezelenými thůjemi, existují i rafinovanější metody, jak zamezit nepříjemný pohledům nebo utvořit soukromí. Místo thůjí můžete použít např. bobkovišeň, která má krásné lesklé stálezelené listy, poloopadavý ptačí zob, který patří k těm levnějším dřevinám a v mírných zimách neopadává. Zajímavé jsou i kaliny.
Pokud se budeme bavit o živých plotech z dřevin je dobré promyslet, jestli budeme chtít volně rostoucí keře (tyto nestříháme a necháváme volně růst – zaberou více místa) a nebo stříhané keře (stačí jim méně místa, ale vyžadují také více naší práce). Živé ploty lze i různě kombinovat – např. část plotu na západní straně stálezelená, která zajistí soukromí, pohledová část na východě z kvetoucích keřů a nebo volně rostoucí kvetoucí skupinky keřů před stálezelnými stříhanými stěnami dřevin. Čím větší prostor, tím více můžete experimentovat s jednotlivými scenériemi, ale menší zahradě bude více slušet jednoduchost.
I thůje mají na určitých místech své opodstatnění, ale spousta lidí je sází špatně a z nevhodných kultivarů. Správně vytvořený plot z thůjí by měl na první pohled vypadat jako nepropustná stěna, kde těžko rozeznáte jednotlivé keře – splývají dohromady. Nevkusné jsou výsadby z kultivarů, co vypadají jako jednotlivé kuželky, které do sebe nikdy pořádně neprorostou a když náhodou, některá z kuželek uhyne, totálně rozloží celkovou (ne) kompozici.
Snad ještě horší než kuželková výsadba, je snaha o zajištění barevnosti živého plotu střídáním kultivarů zelené a zeleno-modré barvy thují nebo cypřišů.
Některé keře nám mohou i částečně nahradit stromy- mohou být velmi vysoké.
Přítomnost keřů také zajistí biotop dalším živočichům– hlavně ptákům, hmyzu a zahrada je pak o to živější a pestřejší s plno podněty k pozorování.
Pro dosažení zajímavého celoročního efektu je dobré zvolit na určitou část vegetačního období zajímavou rostlinu buď svým kvetením, olistěním, zabarvením větviček nebo kůry (efektivní v zimě) nebo zabarvením listů na podzim.
Velmi brzy např. kvetou jerlíny, kalina vonná (opravdu krásně voní),šácholany..
Na podzim zase krásně kvete ořechokřídlec, komule, třezalky, tavolníky…
Krásně zbarvená kůra, která vynikne hlavně v zimě má např. svída bílá a krvavá, brsleny, čilimníky
Máme-li menší zahradu, kam se příliš ovocných stromů nevleze, tak ovocné keře je dobře nahradí, použít můžeme – rybízy, angrešty (oba dva ve kmínkové formě – zaberou méně místa než v keřové podobě), borůvky, muchovníky (to už je velký keř), maliny a ostružiny.
Velice oblíbené jsou v zahradách i hortenzie, mají krásné velké květy od světle zelené barvy, bílé až po růžovou až nachovou. Po odkvětu jsou zajímavá i uschlá květenství, která nemusíte odstraňovat a budou zajímavým prvkem v zimním období. Vhodné je vybírat druhy kvetoucí do tvaru špiček (hortenzie latnatá- Hydrangea paniculata) a ne takové ty kulovité (hortenzie velkolistá- Hydrangea macrophylla) – ty vyžadují více péče, úpravu ph atd.
Tato skupina je přesně ta, co Vám dokáže vykouzlit z běžné zahrady zahradu jedinečnou, je to tzv. třešnička na dortu. Zatímco na stromy a jejich efekt si musíme chvíli počkat, než dorostou do té správně velikosti, tak tato skupina rostlin dokáže zapůsobit už v témže roce výsadby (samozřejmě dalším rokem už to bude teprve ono).
Řadíme sem hlavně trvalky (mezi které patří sposty bylinek), cibuloviny, hlíznaté rostliny a traviny. I kdybyste doteď z předchozích rostlin nezvolili nic extra výjimečného, tak pomocí těchto rostlin dokážete dosáhnout celoročního zajímavého efektu.
Předchozí výběr dřevin byl jakési pozadí, ale těmito rostlinami dokážete utvořit styl, náladu a tvář zahrady.
Trvalky seskupujete podle výšek, tvarů , barev a samozřejmě jednotlivých nároků.
Výsadbou rostlin dokážete světu říct, co preferujete, částečně i to jací vlastně jste 🙂
Pokud jste milovníci toskánského stylu, každý to použitím levandulí, rozmarýnu, šalvějí, santolín jistě pochopí.
Vzpomínáte na babičinu zahrádku? Výsadbou phloxů, karafiátů, růží, zapleveláků , cínii nebo topolovek si ji můžete připomenout.
Raději prérijní styl? Pár travin a suchomilné trvalky vše zařídí.
Zima je moc dlouhá a už se nemůžete dočkat jara? Správně zvolené cibuloviny Vás postupně nalákají k letní explozi trvalek.
Na skupinu trvalek už je třeba trochu vědět, co která rostlina vyžaduje, jak bude veliká, jakou má konkurenční schopnost atd.
Momentálně je to moje nejmilovanější skupina rostlin, tak můžete očekávat, že se o ní ještě více rozepíšu.
Mimo uvedené skupiny rostlin bychom neměli zapomenout ani na popínavé rostliny. Ty dokáží na minimálním prostoru vytvořit maximální efekt. Mohou být okrasné (růže,plamének), jedlé (aktinidie, víno)anebo např. stálezelené (zimolez, břečťan).
Další skupinu, kterou bych ještě ráda zmínila jsou poléhavé dřeviny, které dokáží zakrýt třeba velmi prudký svah, který byste určitě nechtěli sekat. Můžeme sem zařadit skalníky, jalovce, cypřiše, jasmín nahokvětý atd.
Při utváření zahrady by se na jednotlivá vegetační patra nemělo zapomínat, teprve pak prostor působí uceleně a vícerozměrně.