Školní prostor – zahrada školy Da Vinci v Dolních Břežanech

Na zahradu této školy jsem se dostala náhodou, díky akci Víkend otevřených zahrad. Hledala jsem místo, které nebude moc vzdálené od našeho bydliště a zároveň i prostor, kde to bude bavit moje děti.

V rámci Víkendu otevřených zahrad můžete většinou zdarma (nebo za dobrovolný příspěvek) navštívit místa nejčastěji soukromých nebo běžně nepřístupných zahrad, které jsou do této akce přihlášeny. Akce probíhá vždy během druhého červnového víkendu, tato událost byla převzata z Velké Británie (Open Garden & Squares Weekend). Výhodou je i možnost využití komentované prohlídky. Přihlášené prostory můžete vyhledat podle mapy, více informací zjistíte na stránkách: https://www.vikendotevrenychzahrad.cz/

Volba padla na zahradu školy Da Vinci a byla to volba dobrá. Zahrada získala v roce 2019 plaketu „Ukázková přírodní školní zahrada“ (a to byla založena teprve v roce 2015). Škola zahradu obdělává trvale udržitelným způsobem a uvádějí, že hospodaří ekologicky.

Už je to pár let, co jsem se sem podívala, ale jako postkomunistické dítě, co navštěvovalo běžnou základní školu s betonovým dvorem, kde jsme se museli procházet do kola, případně jsme si za hezkého počasí mohli hrát na travnatém prostranství školy s typickými prvky tehdejších škol, mě prostor zahrady Da Vinci nadchnul.

Zahrada poskytuje prostor pro využití dětí z mateřské školy, základní školy a gymnázia. Vše se nerušeně prolíná. Kompozice je tvořena na uměle vymodelované ploše, která díky terénním vlnám poskytuje dostatek soukromí na jednotlivých plochách a vytváří, tak různá zákoutí lákající k probádání. Návrh zahrady je schematicky vytvořen z kruhů, které jsou propojeny cestičkami z volných křivek. Kruhový motiv se prolíná jak ve vegetaci, tak i v architektuře.

Areál je členěn do tematicky laděných částí představující jednotlivé živly – země, vzduch, voda a oheň, dále jsou zde prezentovaná stanoviště různých mikrobiotopů.

Při vstupu do školní zahrady jsme mohli nahlédnout do krásně vytvořené mapky žákem této školy, kde jsou znázorněny všechny důležité body.

mapa vytvořená žákem

V zahradě u mateřské školy najdeme ovocné i okrasné keře, výsadby oddělené přírodními vrbovými plůtky, cesty pro odrážedla, samozřejmě pískoviště a další doplňující prvky.

Rybízy na kmínku a v pozadí školka a přilehlá zeleň ohraničená přírodním plůtkem

nízký plůtek z vrby

Vstup u školky je zvýrazněn záhonkem v kontrastních barvách. Použitím červeného javoru dlanitolistého – Acer palmatum ´Atropurpureum´, šedého čistce – Stachys byzantiana a na jaře žlutě rašícího pustorylu – Philadelphus coronarius ´Aureus´ vznikla barevná kompozice, která by někde mohla být až moc výrazná, ale školkové prostředí to snese, to by mělo působit vesele.

Záhonek u školky.

V blízkosti školky nemůže chybět pískoviště (vzadu), ale mě více zaujal prostor před ním, kde se nacházejí dřevěné kostky, s kterými si mohou děti různě stavět, jak prosté.

Dalším rozsáhlým prvkem je jing-jang velká prolézačka, která slouží i starším dětem. Mile mě překvapilo zjištění, že v celé zahradě nebyly použity křiklavé barvy herních prvků, jak bývá obvyklé. Na tomto místě jsou čistě přírodní barvy. Dobře navržené herní prvky zajistí zábavu a zaujmou i bez křiklavých barev.

Jing-jang prolézačka.

Mobiliář krásně ladí k herním prvkům použitím stejného materiálu.

Líbí se mi, že v zahradě nebyly vykáceny staré a dožívající stromy, i ty si zaslouží v klidu dožít a pokud nikoho neohrožují, slouží dobře i jako biotop pro další živočichy. Kromě toho s novou výsadbou stromů, nemá zahrada nikdy takovou atmosféru jako s těmi starými, chybí ji tzv. Genius loci  – duch místa.

Dalším oblíbeným prvkem bývají průlezy –  děti je milují a navíc tento vede k ještě oblíbenějším prvkům- k trampolínám.

Průlez pod terénem vede k trampolínám.

Hned vedle trampolínek se nachází dům ve stromě.

Nejbližší část ke kmeni je vytvořena z překližky, druhotným tloustnutím stromu se bude muset postupně odstraňovat.

Další kruhová plocha patří amfiteátru s ohništěm, horní hranu posezení tvoří vypletený živý plůtek z vrb. Prostor se dá využít i k venkovní výuce.

Vedle amfiteátru se po svahu pne hortenzie řapíkatá – Hortenzia petiolaris.

Dalším skvělým prvkem, který nám dovolí prohlédnout si celý areál školy je rozhledna, tato je navíc ve tvaru mikáda.

Rozhledna jako mikádo.

V rámci živlu voda jsou zde zastopeny retenční nádrže, které zadržují dešťovou vodu, vodní kaskády a vodopády, dřevěné molo,  nebo třeba plážové pískoviště s nastavitelnými korýtky .   

Vždycky oceňuji prvky, které vybízejí k dětské hře a nejsou jen“ na oko“.

Pro starší děti je zde vyčleněno víceúčelové hřiště.

V zahradě jsou také rozmístěny drobné prvky zahradní architektury:

Pítka

Zvonkohry

Hmyzí hotely

Samozřejmě zde nesmí chybět i klouzačky. U těchto kovových typů klouzaček (většinou z nerezu nebo pozinkované) je důležité správně zvolit umístění, nikdy se neumisťují na jih ! – může dojít k popálení dítěte. Nejlépe je plánujeme do stínu anebo na severní stranu pozemku.

Účelně se u jídelny nachází pěstební záhonky, kde se pěstuje zelenina, bylinky a najdeme zde i jiné trvalky. Půdorys byl inspirován agrokruhy, které využívají přírodní osevní postupy.

Děti zde mají k dispozici i pokusný záhon a mohou si zkusit i něco vypěstovat.

Výsadby využívají všechna vegetační patra a architektura cest a obrub záhonů se hezky prolíná a doplňuje (více o vegetačních patrech v článku zde: https://andreapajerova.cz/jak-vytvorit-vicerozmerny-prostor-z-rostlin/).

Opakováním jednotlivých druhů výsadby působí celistvě a uklidňujícím dojmem– zde se například prolínají fialová květenství šalvěje.

Používáním stejných materiálů cest a obrub, herních prvků a mobiliáře, opakováním výsadeb působí kompozice jednotně a promyšleně.

Jediné, co bych vytkla, je používání mulčovací folie na některých místech. Dříve se hojně používala, díky představě zamezení zaplevelování záhonu. Folie nám naopak zabrání přirozenému rozrůstání vysazených trvalek a dále způsobuje degradaci půdy. Půda pod ní je bez života, může plesnivět a zabraňuje přirozeným procesům půdy, takže rozhodně bez ní. Lepší službu nám udělají rychle se rozmnožující podrostové trvalky, která nám vyplní místa náchylná k zaplevelení.

Zahrada školy Da Vinci je rozhodně inspirací pro ostatní školská zařízení. Moc bych přála i ostatním dětem, které nenavštěvují soukromé školy, aby mohly zažít takové hravé prostředí.

Všimli jste si, že prostředí je jedním z prvků, které nás formují? Z jakého prostředí mohou vzejít lidé co chodí po betonovém dvoře do kolečka? :))) A z jakého děti, kde je jejich prostředí vybízí ke hře a kde mohou naplno využívat svoji fantazii?

Tak nezapomeňte, druhý červnový víkend můžete navštívit místa, kam byste se normálně dostat nemuseli, ať to nepropásnete.